Prosinec 2014

Polibek noci

22. prosince 2014 v 22:59 | Vulture |  Pain & Pleasure

Je to už dávno, víš?
Všechen ten bordel.
Bolest, utrpení.
Strach.
K čemu to všechno?

Nechal sem tě trpět.
Víš, lituju všeho?
Víš, nejde zapomenout..
na strach, že se utopíš..

Jeden pohled možná.
Jediná noc?
Polibek.
Možná?

Propadl sem.
Víš jakej jsem. Já..
..Nemohl sem jinak.
Tobě nejde říct ne.

Princezno neplač.
Dnes se už nemusíš bát.
Já vim, prošli sme peklem.
Ale slibuju..
..že zas budem se smát.

Víš já..pořád mám strach.
Že ti nejsem dost dobrej,
že mě možná už nechceš.
Že chtěla bys jít..

Tak zavři už oči..
princezno, přichází noc.
Já sem tady s tebou,
tak prosím věř, já
tě nenechám jít.

Já vím je to těžky.
I teď když je po všem.
Pořád sem hajzl.
Vím.
Miluju tě.

Víš já nemůžu jinak,
teď už nechci nic víc,
než tisknout tě k sobě,
nemůžu nechat tě jít.

Snad stokrát sem plakal,
víš dobře, ne prosebe.
Já vím že sem hajzl.
Vše se jednou přežene..

Tak spinkej už princezno,
přichází noc.
Já chci tě jen obejmou.
Ráno se blíž.

Políbím tě. Tak zavři už oči.
Dřív než mi tě zase vezmou.

Spi princezno.
Noc už nám vládne.
Naposledy políbím tě.
Než mi tě ráno ukradne.

Regression

22. prosince 2014 v 21:59 | Raven |  Pain & Pleasure


Hřejivý pocit.
Plameny, dým.
Dívám se do ohně.
Vír myšlenek mě pomalu vtahuje.

Vrátil sem se.
Proč sem odcházel?
Těch pár týdnů se zdálo být věčností.

Proč sem odešel?
Hledal sem sám sebe.
Nebo ne?
Co jsem tedy hledat?

Nevím. Nechci vědět?
Měl sem strach.
Všechno je teď pryč.

Dívám se do ohně.
Co hledám?
Ptám se sám sebe už několik dní.

Zase sám.
Nebo ne?
Možná sem to přeci jen našel.

Co jsem to tedy hledal?
Samota a strach.
Všechno je to pryč.

Dívám se do ohně.
Našel jsem to?
Co vlastně hledám?

Znovu ten pocit.
Co jen to bylo?
Cítím jak mé srdce buší.

Prázdná konferenčka.
Ohořelá cihlová zeď.
Sedím mlčky.
Hledám tvůj usměv mezi plameny.



Take my hand...

15. prosince 2014 v 2:58 | Raven |  Pain & Pleasure


Strašně to bolí.
Jsem tak daleko.
A nemůžu nic.
Umírám.
Nemůžu k tobě.
Usínám.
A ty seš daleko.

Stojím nad tvojí postelí.
Ze špičky čepele kape krev.
Cítím slzy na tvářích.
To já tě zabil? Byl jsem to já?
Byl jsem to já kdo všechno zničil?

Nebo jsem utekl?
Bolí to.
Myšlenky na smrt.
Jak osvobozující.
Umírám.
Podej mi ruku drahý.

Ne, nejsem daleko.
Slyšíš mě?
Křičím. Je tu tma a chlad.
Mám strach.
Kde jsi?
Zabil jsem tě?
Umírám.
Byl jsem to já?

Kdo nás oba zabil?
Zničili jsme to?
Dej mi ruku.
Už nemůžu jít dál.
Nedokážu to.
Chci zpátky.
Kde jsi?

Vrátím se.
Brzy.


- Raven

What I've done..?

2. prosince 2014 v 5:08 | Vulture |  Pain & Pleasure



Delší dobu přemýšlím proč stále chodím v kruhu.
Oba chodíme v kruhu. Jen Ravenům kruh je trochu hranatější.
Vypadá asi jako osmiúhelník a v každém rohu má panáka.
Můj je sice krásně kulatý, zato to ale není tak úplně kruh.
Připadá mi spíš jako spirála táhnoucí se do nekonečna.
Nekonečná spirálovitá cigareta.
Raven měl pravdu.
Raven má vždycky pravdu.
Měli by jsme přestat pít.
Neměli bychom pít na léky.
Měl bych přestat kouřit.
Musíme začít víc spát.
Ale hlavně si by jsme měli přestat rávit život v hospodě s hromadou papírů, chlastu, cigaret, růžově označenejch odstavců, červeně označenejch odstavců, modře označenejch odstavců, neoznačenejch odstavců a zeleně odškrtanejch stránek.

Raven měl pravdu.
Kde je ta zelená fixa?
Musím přestat pít.
Zelená.
Vodka.
Fixa.
Clonazepamum.
Vodka.
Raven má vždycky pravdu.
Červená.
Kde seš?

Ravene. Proším.
Modrá fixa.
Měl si pravdu. Máš vždycky pravdu.
Vodka.
Ravene vrať se. Už nemůžu.
Prášky.
Ravene?
Růžová fixa.
Neodcházej...

All that I'm asking for...

1. prosince 2014 v 1:40 | Vulture |  Pain & Pleasure




Ležíš vedle.
Nahá, nádherná.
Spíš. Nic netušící.
Na rtech usměv.

Mé srdce ale krvácí.
Co když jednou budu muset zradit,
porušit slib, který sem dal.
Díky kterému jsem stále tady.

Mám strach.
Zníčí me?
Strach znovu volat o pomoc.
Budou se ptát.
Zachraň mě!
Neodpovím.
Jim ani sobě.
Už mě nepustí..

Opustíš mě?
Přesto, že zůstanu.
Zníčí mě?
Protože on bude lepší?
Zavřu oči.

Ležíš vedle mě.
Nahá. Nádherná.
A znáš vše,
o čem se zkrachovalcům
nesmí ani zdát.